Přeskočit na obsah

Jelenec ušatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Odocoileus hemionus)
Jak číst taxoboxJelenec ušatý
alternativní popis obrázku chybí
Jelenec ušatý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Podtřídaživorodí (Theria)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Podřádpřežvýkaví (Ruminantia)
Čeleďjelenovití (Cervidae)
RodOdocoileus
Binomické jméno
Odocoileus hemionus
Rafinesque, 1817
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelenec ušatý (Odocoileus hemionus) je přežvýkavec z čeledě jelenovitých (Cervidae), který žije na západě Severní Ameriky. Jedná se o největšího zástupce z jelenců. Jelenec ušatý má typické, mule podobné, velké uši, od kterých je odvozen jeho druhový název.

Bližší popis

[editovat | editovat zdroj]

Je dlouhý 1–1,9 m, váží 50–215 kg a ocas má 10–25 cm dlouhý. V zimě má šedohnědě, v létě zas červenohnědě zbarvenou srst. Obvykle má světlejší končetiny a bílý obřitek. Samci jsou o něco větší než samice. Populace na území USA (i Aljaška) se v současnosti odhaduje na přibližně 15 000 000 jedinců.

Za potravou se vydává zrána nebo navečer a vyhledává ji především v otevřených biomech (na polích, lukách), přes nejteplejší část dne odpočívá v pelechu ve stínu stromů. V létě se živí především trávou nebo jinými rostlinami, občas si zpestří jídelníček i lesními plody nebo žaludy, v zimě okousává větvičky jehličnatých stromů. Samice obvykle žijí spolu s mláďaty v menších skupinách, samci jsou po většinu roku samotářští, mladí pak tvoří mládenecké skupiny.

Jelenec ušatý se páří obvykle na podzim. V období páření u samců vzniká několik soubojů o samice a území. Samice je březí 190–200 dní a jedno až dvě mláďata rodí na jaře. Mláďata matku opouští na podzim, po 60–75 dnech života.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mule deer na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]